Raymond mlaskl, v koutcích očí se mu zřetelně zračilo podráždění. Zlehka zvedl svůj přimhouřený zrak a zjistil, že Glen se na něj dívá s úsměvem, který byl napůl zdvořilý a napůl provokativní.

Glen ho stále neoslovil. Místo toho se obrátil k Tiffany. „Už je to nějaká doba, co jsem naposledy viděl tvé rodiče. Půjdeme dovnitř spolu?“

*Ale prosím tě,* pomyslel si Raymond a při čekání se lehce ušklíbl