Sydney se usadila do zahradního lehátka na zadním nádvoří, zatímco Yoyo se rozvalil u jejích nohou a jeho ocas se v pomalém, občasném rytmu pohupoval.

Zimní slunce ještě nezapadlo. Nádvořím se prohnal lehký vánek, který s sebou nesl slabý chlad, díky němuž působilo všechno tak nějak uvolněněji a klidněji.

„Zase venku na větru?“

Zezadu se ozval povědomý hlas a na ramena jí dosedla tenká kašmírová d