Přikývl jsem a pokračoval ke své družce, s každým krokem se mi svíralo srdce. Minutu

jsem stál přede dveřmi, než jsem je otevřel. Ležela na posteli a choulila se do klubíčka. Oči

měla zavřené, ale poznal jsem, že nespí. Postel byla dost velká pro nás

oba, tak jsem si lehl k ní. Když jsem ji objal, trhla sebou, ale brzy se

uvolnila.

Teď, když je tak zranitelná, dokážu číst její myšlenky; viní