„Jak s ní mluvíš?“ ptám se a stáčím k ní krk. Agatha teď vypadá provinile a já se ušklíbnu.

„Ví tvoje zlá matka, že jsi s ní v kontaktu?“ Mlčí, oči má neklidné.

„Nesmíš jí nic říct!“

„Podívejme na tebe, jak pomalu vylézáš zpod matčiných křídel... Jsem na tebe hrdá.“

Při mých slovech se usměje.

„Neřeknu tvé matce o tvých malých dobrodružstvích, když mi pomůžeš.“

„Cokoliv! Potřebuješ přípravk