Devon

Antiseptický pach nemocnice mi zaplnil chřípí, jak jsem přecházel před vyšetřovnou. Každý sval v těle jsem měl napjatý a pod kůží mi vrčel vlk, dožadující se odplaty za to, co se Evelyn stalo. Při vzpomínce na to, jak se mi zhroutila v náruči s kůží děsivě bledou v důsledku otravy stříbrem, se mi zatnula čelist.

Rozruch na konci chodby upoutal mou pozornost. Řítil se ke mně Felix s vražedným