Devon

Seděl jsem v křesle u okna, částečně skrytý ve stínech, a čekal, až se Joe dosprchuje. Mast mě tížila v kapse, ale to nebyl jediný důvod, proč jsem tu byl.

Když se Joe konečně objevil, s ručníkem obtočeným kolem pasu a oblaky páry vznášejícími se za ním, málem vyletěl z kůže, jakmile mě uviděl.

„Ježíši Kriste!“ vyhrkl a chytil se za hrudník. „To se mi snažíš přivodit zasranej infarkt?“

Necha