„Garry, to jsem já.“

Ten hlas byl pořád stejně jemný jako dřív.

Na Elisiných rtech hrál náznak úsměvu, když pohlédla na Garetha. „Vidíte, pane Wickame. Mé sestře dlužíte obrovskou laskavost. Dělá si o mě starosti a bála se, že nedokážu dojednat dohodu, takže přijela osobně. Opravdu před ní chcete přednést takový požadavek? Pro nikoho by to nevypadalo dobře, že ne? Linda by z toho byla smutná.“

„Je