„Pokaždé mě přivádí k šílenství, když si vzpomenu, jak moc jsem se před nimi musela ty roky s úsměvem na tváři plazit!“

Rose se uchechtla. „To všechno už je minulost. Jsme na konci našeho utrpení. Za tyhle roky jsem nedělala nic jiného, než že jsem pro ně oba vařila. Musela jsem se podvolit každému jejich rozmaru. Člověk toho snese jen omezené množství. Díky bohu, že už v něm nezbývá moc života a