Elisa Julii rychle zastavila: „Babičko, už je pozdě. Nemusíš mě chodit vyprovázet. Dneska jsem tu autem a nikoho dalšího na doprovod nepotřebuji. To je v pořádku.“

„Jsi tu sama?“ divila se Julia.

„Ještě ani není tma,“ usmála se Elisa jemně, „prosím, neměj o mě strach. Jinak bych se musela bát já o tebe, kdybys šla se mnou ven.“

„Vždyť jsem jen na dvoře. Co by se mi mohlo stát, ty pošetilé dítě!“ J