Ella

Sinclair mě líbá, dokud nezapomenu na svůj hněv a lítost, dokud nezapomenu, proč jsem byla tak rozrušená a jak strašně jsem se chovala. Líbá mě, dokud nezapomenu, že tohle je jen sen, nebo že vůbec někdy existoval svět mimo tento začarovaný les. Teprve když je má mysl tak zamlžená touhou, že už nedokážu myslet, a mé tělo se zredukuje na jedinou obří změť chvějících se nervů, tak poleví. Natáh