Ella

Sinclair i já oba ve stejném okamžiku lapneme po dechu, mně se rozletí oči dokořán a najdou ty jeho. Oba stojíme zmrazení na místě, ale pak se ozve další pláč a my se okamžitě dáváme do pohybu, řítíme se lesem a hledáme našeho syna.

„Rafe!“ zakřičím, hlas zoufalý, zatímco mě Sinclair svýma dlouhýma nohama předhání. „Rafe, miminko! Už jdeme!“

Rafeho pláč je teď hlasitější, pevnější, zní jako