"Lháři," zamumlám, ohlédnu se na něj přes rameno, jak se polohuje proti mému středu, přejíždí mi po něm žaludem nahoru a dolů a škádlí mě. "Nebyl jsi vyhladovělý. Šukal jsi mě v mých snech. To ti nestačilo, aby to ten hlad zahnalo?"

Téměř neslyšně se zasměje, vrátí svůj úd zpět k mému středu a pomalu do mě začne pronikat. "To mi řekni ty," odpoví a zaheká přitom. "Když tě šukám ve tvých snech, je