Ella

O pětačtyřicet minut později vycouvám z ložnice a tiše za sebou zavřu dveře. Pak se narovnám, zavřu oči a zhluboka vydechnu.

„Je v pořádku?“ zasyčí hlas přímo za mnou.

Vyskočím snad metr do vzduchu a stěží potlačím jekot, když se prudce otočím a uvidím svého druha, jak stojí asi patnáct centimetrů ode mě a s ustaraným výrazem se na mě dívá. Silně ho praštím do hrudi – spíš abych uvolnila adre