Ella

„V-vévoda?“ vykoktám, naprosto ohromená tou informací, oči doširoka rozevřené. „Existují vévodové? A já měla – já mám strýce!?“

„Omlouvám se,“ říká Henry a ve tváři má jasně vepsanou vinu. „Přehlédl jsem to – upřímně řečeno, už roky o něm nikdo neslyšel – a vezmeme-li v úvahu, co měl podle nás ve skutečnosti za lubem, dává naprostý smysl, že chtěl, aby tomu všichni věřili.“

„Kdo,“ vyhrknu, t