Sinclair

Všichni prudce zvednou hlavy a otočí se ke dveřím, jakmile uslyšíme kroky dusající chodbou k zavřeným dveřím zasedací místnosti. Cítím, jak vzduch plní agrese – dokonce ji skoro i cítím po čichu –, když se všem kolem mě při tom náhlém hluku zježí srst a vycení zuby – při zvuku, který se podobá útočníkovi –

Roger vedle mě se začne zvedat ze židle, oči upřené na dveře, připraven zaútočit na