Ella

Cora zpraží Rogera pohledem a překříží si ruce na hrudi, zatímco on se uvnitř karavanu doslova válí smíchy. Prohýbá se tak moc, že se musí položit na bílé kožené polštáře kuchyňského koutu. „Pořád nechápu, co je na tom tak k smíchu,“ odsekne Cora. Obejmu Sinclaira kolem pasu, široce se usmívám a poslouchám zuřivý zvuk deště bubnujícího na karavan. Cítím, jak se můj druh potichu chichotá, očiv