Ella

Cora se Sarah ptá na její matku upřímným, zvědavým způsobem, který podle mě Sarah umožňuje narovnat záda a odpovědět nezúčastněně, jako by podávala zprávu doktorovi a nemusela sdělovat těžkou pravdu královně, která pravděpodobně propukne v pláč. A já se trochu usměju na týl sestřiny hlavy, vděčná jí za to, že poskytuje Sarah to, co potřebuje, když já to nedokážu.

„Tloukl ji,“ řekne Sarah, a