Ella

„Ach, Rafey,“ zamumlám a natahuji se po svém chlapečkovi, když vtom do pokoje vejdou Cora a Roger. „Moc se omlouvám, maminka s tatínkem jen potřebovali chvilku.“

„Jo,“ protáhne Roger a jeho úšklebek se prohloubí. „Na povídání.“

Lehce pokrčím rameny, oplatím mu úsměv a odmítám se nechat zahanbit, zatímco přenáším své miminko k jeho malému přebalovacímu pultu a beru si věci, které používám při