Pohled Selene

Než se probudím, jsme už zpátky v Asphodelu. Mé řasy se odlepí od sebe a naskytne se mi pohled na divoké stříbrné oči, v jejichž hlubinách se jiskří náklonnost, zatímco mi známé ruce hladí vlasy. Ospale zamumlám a protáhnu se, zatímco mě Bastien přemlouvá k probuzení. „Tady je.“ Zapřede a otočí se, aby se podíval dolů na něco u mého boku. „Vidíš, vždyť jsem ti to říkal.“

Sleduji jeho