Bastien

Oznamovací tón se táhne a protahuje a s každou ubíhající chvílí se mi srdce noří hlouběji do žaludku. Zvedni to, zvedni to, zvedni to!

Linka nakonec klapne, jenže to není Selenin hlas, který odpoví. „Maminčin telefon!“ zazvitoří Lila šťastně.

„Lila?“ Zavřu oči a opájím se zvukem jejího sladkého hlásku. Je v bezpečí. Říkám si pevně, jestli nic jiného, vím, že mé štěně je v bezpečí.

„Tati!“