Pohled třetí osoby

„Vážně bys měl něco sníst, Enzo…“ našpulila Bethany rty, když stála u dveří jeho pracovny.

Enzo do ní od svého stolu zabodl pohled; ve tváři neměl ani stopu po pobavení. Přimět ho, aby ji miloval, bude těžší, než si myslela, ale rozhodně se nehodlala vzdát.

„Nemám hlad,“ řekl a zvedl se na nohy. „Měl jsem pozdní oběd.“

Bethany moc dobře věděla, že neříká pravdu. Nevzpomínala