Když Fabian uslyšel slova „jeden z nás“, přišlo mu to dost zvláštní. „Odkdy někoho považuješ za ‚jednoho z nás‘?“

„Pane Quinnelle, teď jsem na tom stejně jako vy. Můj život je v rukou Doktorky Génius.“ Dalton si oprášil rukáv. „Samozřejmě se s ní musím spřátelit.“

Fabian nepoznal, jestli mluví pravdu, nebo ne.

V Daltonovi bylo těžké se vyznat. Ačkoli vypadal slabě a neduživě, uvnitř byl prohnaný.