„Pokud to byla vůle nebes, pak budiž. Pokud za tím ale někdo stojí, pak… ho musím najít!“ pomyslel si Kovář duší a sklopil zrak. Spasitel měl patřit jemu!

Irvine Kováře duší zastavil, zrovna když se chystal odejít. „Mistře, někteří z mých zbabělých vojáků si stěžovali, že slyší nářek vašich mrtvých společníků. Můžete s tím něco udělat?“

„Jsou neklidní dokonce i po smrti.“ Kovář duší se uchechtl. „