Pohled Dominica

„Můžeš mě přijmout jako svého?“ zeptal jsem se a ona sklopila zrak. Byla to ta nejděsivější věc, jakou jsem kdy v životě udělal. Věděl jsem, jaká by mohla být odpověď, a její mlčení to dělalo ještě těžším. Navíc se to zdálo vynucené. Zřejmě se necítila pohodlně odpovídat na to před nimi. Ale mé city byly upřímné.

I tak jsem ji ale nemohl uvádět do nepříjemné situace, tak jsem dodal