*Rory*

Mona a já jsme vyšly z učebny Pokročilé strategie a teorie boje, dopolední slunce mě hřálo na kůži a chodby zaplavili studenti. Akademie vždycky sršela energií, ale já dnes dokázala myslet jen na včerejšek.

Na to, jak mě vítr ovíval, ačkoli ne natolik silně, aby mě shodil, na zvuk běžících vlků, na tu bolest v hrudi, která jako by nikdy nechtěla zmizet.

„Příště zůstanu s tebou,“ prohlásila