*Rory*

Jízda na určené místo vysazení probíhala v tichosti, narušovanou jen hukotem motoru akademického vozidla pod námi a vzdáleným vytím do noci. Seděla jsem prkenně vedle Xandera s překříženýma rukama a on po celou dobu upíral pohled z okna, jako by snad počítal ubíhající stromy. Ne že by to jednomu z nás k něčemu bylo.

Stromy byly falešné—zjevně šlo o nějaký trik, jak nás zmást, abychom netuši