*Rory*

„Ne, to není.“

Ta slova zazněla tiše, ostře a smrtelně nebezpečně.

Ztuhla jsem, žaludek se mi stáhl, a když jsem se pomalu otočila, mé oči se setkaly s rozzuřeným, ledově modrým pohledem Xandera.

Do prdele.

Celé tělo měl jako strunu, ruce zaťaté v pěst podél těla a čelistí mu cukalo tak, že mi z toho znepokojením poskočil tep. Vypadal, že se sotva drží na uzdě, vztek se v něm svíjel těsně p