*Rory*

Kelímek mi ležel v ruce jako nabitá zbraň.

Chladný. Malý. Nenápadný. A nebezpečný způsoby, kterým jsem ani nedokázala začít rozumět.

Pomaloučku jsem jím otáčela mezi prsty a pozorovala ten slabý nádech zelené v dnešním smoothie s lékem. Můj tep byl hlasitější. Pomalejší. Rozvážnější.

Poloviční dávka.

To bylo všechno, co jsem potřebovala. Ne dost na to, aby ji to úplně potlačilo. Jen tolik,