*Rory*

Pergamen ležel na mém stole, jako by mě pozoroval.

Ne doslova – alespoň jsem doufala, že ne – ale bylo na něm něco, kvůli čemu mě svědilo vzadu na krku pokaždé, když jsem odvrátila zrak. Měla jsem pocit, že to byl profesor Vallin, kdo mi ho tu nechal. Žádné instrukce. Žádný termín. Kdo jiný by to mohl být? On byl ten, kdo věděl o těch darech. Taky něco věděl o mně a o Eden, a teď tohle? Kdo