*Xander*

„Je blízko.“

Ta slova ze mě vyklouzla dřív, než jsem o nich stihl přemýšlet, drsná a chraplavá v chladném vzduchu.

Azrien ve mně zavrčel a rázoval tak divoce, až jsem měl pocit, že mám zevnitř pohmožděná žebra.

Jeho drápy se mi zaryly do kůže, jeho touha po krvi ostře tlačila na každý můj nerv. Už od jeskyní jsem ho sotva držel na uzdě a teď to přízračné vlákno v mé hrudi cukalo tak prudc