Rachel se sevřel žaludek. ‚Katherine něco opravdu umí. Jestli teď bude mít štěstí, každý nůž, co jsem jí vrazila do zad, byla jen zbytečná námaha.‘

„Pane Millere, prosím,“ zvolala. „Jen se na ni mrkněte. Nemusíte ji vzít zpátky, ale dřela ve vaší laboratoři roky. Nechte ji odpromovat aspoň se špetkou důstojnosti.“

Michael po ní šlehl okem a pochopil, kam tím míří. „Páni, Rachel, jsi moc měkká.“ Ob