Pohled Bailey

Byla jsem naštvaná, tak naštvaná, že jsem ani nedokázala jasně myslet, ale taky jsem se bála.

Kaleb a já jsme konečně byli šťastní.

Byl tak plný života a pořád se usmíval. Neusále si mě dobíral, držel mě blízko u sebe a říkal hlouposti, jen aby mě rozesmál.

Na chvíli jsem si myslela, že ta temnota z jeho očí zmizela.

Myslela jsem si, že možná zmizela i ta minulost, o které odmítal ml