Bailey’s POV

Seděla jsem na autobusové zastávce s rukama pevně zkříženýma na hrudi, tašku položenou na nohou a ramena ztuhlá hněvem a zmatkem.

Kovová lavička chladila i přes mé oblečení. Šla jsem pěšky už skoro dvacet minut, nohy jsem měla unavené, hlavu plnou a srdce mi tlouklo hlasitěji než doprava řítící se kolem mě.

Neměla jsem tušení, proč jsem se s Kalebem vyspala.

Tahle myšlenka se mi neust