Pohled Bailey

Hodiny na zdi tikaly. Byl to jediný zvuk v obývacím pokoji. Byla půlnoc.

Seděla jsem na kraji sametové pohovky, ruce sevřené mezi koleny, abych zastavila jejich třes.

V domě bylo příliš ticho.

Touhle dobou by mi Kaleb normálně napsal už desetkrát. Poslal by mi nějaké hloupé meme nebo hlasovou zprávu, že je za pět minut u mě, ale obrazovka mého telefonu zůstávala černá.

"Asi prostě je