Nepříjemně jsem se ošila. Možná mu to Victoria neřekla. „Jako ti chlapi, co pro mě vybrala?“ zamumlala jsem. „Ti, co by mohli být mým osudovým druhem?“

Valentin pohlédl na zem. Přejel si jazykem po spodním rtu, než víc přivřel dveře. Ohlédl se zpátky na mě.

„Uvidíme se zítra, princezno,“ řekl. S těmito slovy se za ním zabouchly dveře a já byla opět sama.

Povzdechla jsem si a zvrátila hlavu zpátky