Následujícího rána to při Základech všude hučelo. Jakmile jsem vyšla z šatny do tělocvičny, zjistila jsem proč. Okamžitě se na mě upřely všechny oči. Lidé na mě hleděli s celou škálou emocí: zlostí, znechucením, a někteří dokonce s nepokrytou nenávistí.

„Ehm, Zoro,“ ozval se po mé levici Lorenin tichý hlásek. „Chtěla bys mi něco říct?“

„Nic, co bych ti už neřekla,“ zamumlala jsem v odpověď a prohl