Zora

Skoro jsem nevěřila vlastním očím, když odnášeli Kaira pryč z žíněnky. A nevěřil tomu ani nikdo další v tělocvičně. Všichni mlčeli, kromě pár zahučení, která se odrážela od stěn a doléhala mi k uším.

Moji spolužáci se bojem nudili. Nebo říkali, že se Kairos podle nich držel zpátky. S tím jsem nemohla nesouhlasit. Bylo to, jako by ho někdo omráčil. Prostě na mě jen zíral, zatímco jsem do něj b