V celém atriu bylo takové ticho, že byste slyšeli spadnout špendlík.

Jediný zvuk, který pronikal prostorem, bylo oddechování dýchajících lidí. Ale ani jsem si nebyla jistá, jestli vůbec dýchá polovina atria. Vím, že já nedýchala, dokud jsem nakonec se zatajeným dechem nevtáhla vzduch do plic. Otočila jsem se, abych zjistila, jestli Maximus a Kairos nepanikaří.

Maximus měl rty mírně pootevřené zmat