Bella

Z hrdla Lucy unikl tichý zvuk, který, když se posadila, zněl jako něco mezi vzlykem a zasténáním. Stočila se do klubíčka, objímala si kolena, jako by se snažila chránit. Víčka se jí zachvěla, až nakonec zaostřila a našla mě.

Na okamžik prostě jen zírala, jako by si myslela, že se jí to zdá. Pak jí svitlo poznání a oči se jí rozšířily. „Bello,“ zašeptala chraptivě. „Jsi to ty?“ Hlas se jí zlo