Kael

„Nemám hlad!“ zaznakovala. Zrovna v tu chvíli jí zakručelo v břiše.

Nemohl jsem si pomoct a ušklíbl jsem se. Hluboce se začervenala a o něco víc mě lapila do své sítě.

Sharon byla vzteky bez sebe. Záleželo mi na tom? Ne. Ale proč jsem si tedy dělal takové starosti? Nechtěl jsem o ní přemýšlet logicky. S ní to nikdy nebylo logické.

Když odešla z večírku, myslel jsem si, že se brzy vrátí. Dál j