Kaysen mávl rukou a v hlase mu zazněla únava. "Dost. Po tomhle všem už to konečně chápu."

"Jediní, kdo při mně skutečně stáli, jsou Roland a Amber," pronesl s nádechem smutku v hlase.

Otočil se k Rolandovi a nařídil mu: "Postarej se mi o to. Jsem vyčerpaný."

Roland se uctivě uklonil. "Ano, Kaysene. Nedělej si starosti, hned se do toho pustím."

"Jo, a ještě jedna věc," dodal Kaysen.

Věnoval Rolando