Quentin dokončil na jiném kanálu poslední přípravy lékařské lodi a přepnul zpět na ten veřejný, právě včas, aby zachytil Ninin projev překypující pozitivní energií.

Jeho prsty se na okamžik vznášely nad konzolí a na rtech mu pohrával lehký úsměv.

„To je profesorka Summerová. Vždycky jí bylo souzeno takhle vynikat,“ pomyslel si Quentin. Oči mu zářily tak jasně, až to bylo skoro oslňující. „Páni, js