„Neměla jsem si dělat příliš velké naděje,“ zamumlala si pro sebe Althea, když vstoupila na sídlo Callisterů.

Její kroky jí připadaly prázdné, bezcílné, když procházela velkolepým vchodem rodinného domu svého manžela. Bledě zlaté šaty – kdysi schopné vyrazit Davenovi dech – jí teď nepřipadaly o nic víc než břemeno přehozené přes ramena.

„Prosím, ať už všichni spí.“ Upínala se k tomuto tichému přán