„Jsem hrozný člověk,“ zašeptala Althea hlasem tak slabým, že se téměř ztrácel v tichém šumu kavárny. Ani se neodvážila zvednout oči, aby se střetla s Lydiiným pohledem.

Lydia jemně položila Althee ruku na rameno. Obě seděly v klidném koutě kavárny v centru města. Normálně by Althea Lydii nikdy nezavolala zničehonic – vždycky měly plány, vždycky dala vědět předem. Ale dříve toho dne Lydia zvedla te