Hrudí se mu rozlila tíseň a lítost do něj prosakovala ostře jako trny. Kdyby mohl vrátit čas, nikdy by ji nenechal odejít. Nikdy by Altheu tak snadno neodhodil, nikdy by nedovolil, aby byla rozdrcena pod stínem jeho posedlosti jinou ženou. Ale čas nešlo ohnout. A to, co měl teď, byla jen hořká pravda – tuhle propast si vykopal sám.

Daven se zhluboka nadechl a na chvíli zavřel oči. S krutou jasnost