Berlínské nebe bylo toho odpoledne jasné, ale Lydiina nálada měla k lehkosti hodně daleko. Bezcílně bloudila městským parkem a nechávala se unášet vlastními kroky, kamkoli se jim zachtělo. Šumící stromy, jemný vánek, kolemjdoucí – to vše ustoupilo do pozadí.

V mysli měla jen jedinou věc.

Calea.

A to všechno, co skrýval.

„Přála byste si na chvíli usednout, paní?“ zeptal se opatrně Andrew, udržuje s