Pak už jsme tam jen my dva. Alaric se pomalu přibližuje se zvednutýma rukama, jako bych byla zraněné zvíře a on se mě snažil nevyplašit. To gesto je až bolestně povědomé – úplně stejné jako toho dne v mé chalupě, kdy jsem si myslela, že je jen zraněný vlk hledající pomoc. Jenže tehdy nebyl jen vlk. A teď si nejsem jistá, co pro něj vlastně znamenám.

"Maličká," vydechne a něco v mé hrudi se při tom