Sage

Proudí mnou moc jako tekutý měsíční svit, když stojím nad Alaricovým padlým tělem. Všechno je najednou jiné - ostřejší, jasnější, živější. Já jsem jiná. Tam, kde byla kdysi prázdnota, mě teď zcela naplňuje má vlčice, jako by po celou tu dobu jen spala a čekala na tento okamžik.

Má čistě bílá srst se leskne v měsíčním svitu a nějaký hluboký instinkt mi našeptává mé jméno - Aura. Nemohu se vša