Alaric

Na okamžik se na ni dokážu jen ohromeně a nevěřícně dívat. Od chvíle, kdy jsem se stal králem, se nikdo neodvážil použít proti mně sílu. Dokonce ani můj otec... Při té myšlence se mi sevře hruď, ale Sageina noha, která mi pevně tlačí na hrudní kost, si žádá mou pozornost.

„Zrovna jsi—“ začnu a narůstá ve mně vztek.

„Srazila tě na zadek? Jo.“ Dívá se na mě z výšky, fialové oči jí plápolají.