Iris

"Garrette?" Hlas se mi zlomí. "Garrette, prosím... probuď se. Podívej se na mě. Prosím..."

Neodpovídá. Ani se nepohne.

Chovám jeho hlavu v klíně a třesoucíma se rukama mu uhlazuji vlasy. A vtom se to stane.

Pouto druhů plně zaskočí na své místo.

Není to něžné. Není to postupné. Je to úder blesku plný poznání, který mi div nezastaví srdce.

Je můj. Vždycky byl můj. Vesmír nás vybral jednoho pro